Martín Códax-Ultreia. Ad Honorem (Códice Calixtino, s. XII)
Vtipy, které tě dostanou!
Pepíček přijde ze školy a říká mamince: „Mami, teta paní učitelka tě pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje...” „Počkej, Pepíčku, to stačí.” „Ale ona tě pozdravuje moc!”
Policajt ukazuje kolegovi prstem do dálky: „Podívej na támhle toho chlapa, jak rychle běží!” Parťák jukne tím směrem a pak s podivem vysloví: „Ty myslíš toho cyklistu?”
Mladík vrazil u obvodu do stolu,u kterého seděla komise."Neschopen, je slepý." Mladík se nehýbal.Lékař:"Mimoto je hluchý." Mladík stál jako sloup,konečně ze sebe vypraví:"já chci být vojákem! Chci sloužit císaři pánu!" lékař:"Navždy neschopen, protože je ke všemu také blbý!"
Pepíček překvapí v noci rodiče. Otevře dveře a tam tatínek leží na mamince. Ráno otec praví: "Kdybys pěkně spinkal, mohls mít bratříčka." "Nechci bratříčka." na to Pepíček. Další den znovu v noci Pepíček přistihne rodiče, tentokrát je ale maminka na tatínkovi. Ráno otec praví: "Kdybys spinkal, mohls mít sestřičku." Pepíček odvětí: "Nechci sestřičku!" Třetí noc jde rovnou do ložnice, rozsvítí, kouká a praví: "A pejska taky nechci!"
"Jdes nakupovat ??" "Jo jdu." "Tak mi tam neco vezmi." "A co ??" "To je jedno, hlavne kdyz te pritom nechyti!"
